Poprvé jsem si letos střihl pořádně 24 heures du Mans. A co? Nejlepší závod roku!
Jakožto fanoušek Toyoty jsem se prostě rozhodl dát Endurance ještě šanci. Po DTM jsem tedy přepl na Le Mans a.... Stálo to za to! Bohužel to napíšu zkráceně páč už ani nevím co říct.
Prvních pár hodin- bitvy, Toyota číslo #7 s posádkou Mike Conway z Velké Británie (znám z IndyCar a Formule E), Kamui Kobayashi z Japonska a Multifunkční jezdec co umí řídit x věcí (a měl by být v TOP 10) - Stéphane Sarrazin z Francie.
Závod plynul dál, jezdilo se, bouralo... Přišla noc, to co je na Le Mans asi nejlepší. A výsledek? Moje teorie se potvrdila.
Toyota se držela (vůz #8 s Buemim byl v boxech, nakonec dojel) a přišla půlnoc.
Nám, 2 nadšencům a fanouškům Toyoty, mě a Michalovi Kadlčíkovi puklo fanouškové srdce- Toyota #7 odpadla. Takový zápal, Sarrazin i Kobayashi jeli naplno, neskutečná jízda a měli vyhrát.
Ukázali F1 že udělala blbost že se jich zbavila. Bohužel hybridní motor.... Jo, to byl pech. Chvíli na to (cca hodinu) začly problémy také #9 s Pechitem Lopezem za volantem.
Já i Michal jsme už nevěděli, no fandili jsme LMP2. Porsche prostě ne, i když měli problémy tak ne.
Chování mechaniků Porsche a radost z odpadnutí Toyot bylo hnus. Kromě jednoho jezdce, muže jenž také nedojel ale respekt před ním - André Lotterer.
André skoro až brečel, situace ho hodně mrzela, bylo vidět že to je pravý závodník co chce bojovat ne vydělat na odstoupení konkurence.
#8 byla na trati.... Závod utichl.
Vše začalo o nervy cca 90 minut před koncem závodu. V GT Corvette ( za ně jezdí i Jan Magnussen, otec Kevina z F1) bojovaly proti světu ale marně.... Chyby.
A tak vyhrál Aston Martin Racing a celkově LMP1 týmu Porsche LMP Team #2 které muselo jet co šlo aby vyhrálo.
Závod byl neskutečný a pokud mi to situace dovolí určitě se juknu i na Nürburgring, lekce pravého závodění se prostě k umělé F1 hodí.
Žádné komentáře:
Okomentovat